Podobně jako v jiných menších moravských městech ani v Novém Jičíně nebyl veřejný odpor proti komunistickému režimu před listopadem 1989 masovou záležitostí. Většina lidí žila své životy v „šedé zóně“ vnitřního nesouhlasu a disent zde existoval jen v omezené míře. Odvážní lidé, kteří dopomohli k úspěšné a klidné dekomunizaci v Novém Jičíně, pocházeli z různých společenských oblastí i zájmových kruhů.
-
Nový Jičín Zobrazit místo- Sametová revoluce
Vzniku novojičínského OF předcházelo založení kroužku akvaristiky a teraristiky, na jehož vzniku se podíleli Miroslav Urban, Vlastimil Šimík a Antonín Forman. Ačkoli tento kroužek nebyl původně založen z politických důvodů, politickým debatám se nevyhnul. Společně s dalšími iniciátory založili členové tohoto kroužku tzv. Nezávislou iniciativu.
Ta měla mimo jiné za úkol šířit petici Několik vět mezi lidmi, a to s pomocí cyklostylu. M. Urban získával informace ze Svobodné Evropy (např. z pořadu „Události a názory“), které nahrával a dále je šířil. Nahrávky podporovaly zájem o politické změny, zvláště informace o podpisech známých osobností, které rychle přibývaly pod prohlášení Několik vět. Tvůrci Nezávislé iniciativy zřídili i finanční fond na podporu občanů, kteří byli poškozeni režimem.
-
Nový Jičín - J-klub Zobrazit místo- Sametová revoluce
Další svobodomyslnou skupinu tvořili lidé, jejichž oborem zájmu či přímo profesí byla kultura. Centrem jejich činnosti byl novojičínský kulturní dům J-klub, kde mimo jiné večer před 17. listopadem vystupoval komunistickým režimem zakázaný brněnský dramatik Milan Uhde.
Ivan Junášek a Pavel Bártek se později stali dalšími důležitými koordinátory činnosti místního Občanského fóra. Také Ivan Mynář, učitel na novojičínském gymnáziu, hrál důležitou roli, protože se dobře znal s řadou významných českých undergroundových umělců či umělců režimem zakazovaných či ignorovaných (B. Polívka, P. Oslzlý, J. Čert, K. Srb, R. Pospíšil aj.). Další novojičínský středoškolský učitel, Luděk Zapletal, spolupracovník ostravského rozhlasu, se chopil důležité role moderátora veřejných shromáždění (třeba při nejdůležitější veřejné demonstraci 27. 11. při generální stávce), pro tuto „práci“ měl pochopitelně ze své praxe ty nejlepší předpoklady. Petr Trnka zase patřil k těm, kteří celý život vyznávali svobodné trampské ideály a v dobách OF se například snažil o širší historické zakontextování svými články a úvahami v týdeníku Fórum. Ve dnech 25. a 26. listopadu se na shromáždění v J-klubu konstituoval celý koordinační výbor OF, který se pak v J-klubu také scházel. Na začátku prosince 1989 byl po dohodě s předsedou MěNV podepsán dokument o bezplatném pronájmu zasedací místnosti tenisového oddílu v areálu stadionu, a to do konce února 1990.
-
Nový Jičín - Masarykovo náměstí (dříve Leninovo) Zobrazit místo- Sametová revoluce
Ještě před 17. listopadem se uskutečnily první drobné protesty. K připomenutí výročí 21. srpna se malá skupina asi deseti lidí kolem M. Urbana vydala na tradiční tichý průvod po novojičínském náměstí. Oděni v černém, s prázdným kočárkem a se svící v ruce obcházeli centrum města.
Tímto průvodem chtěli účastníci podpořit prohlášení Několik vět a zároveň vyjádřit nesouhlas s okupací. Akce byla důsledně monitorována příslušníky StB, kteří ale v konečném důsledku nezasáhli. Informace o pražských událostech ze 17. listopadu se k nám dostaly až o několik dní později, dne 20. listopadu, prostřednictvím brněnských vysokoškolských studentů. V úterý 21. listopadu se na náměstí sešlo společně s M. Urbanem asi šest občanů města se svíčkami, aby se symbolicky připojili k pražským studentům. Zcela náhodou je z okna restaurace Jelen zahlédla skupina mladých lidí, shodou okolností aktivistů ze SPUSA (Sdružení přátel USA), kteří se k nim záhy připojili. Za „průvodem“ popojíždělo vozidlo VB, takže celý výjev působil lehce obskurně. V průběhu dalších dní se okruh protestujících začal jen velmi pozvolna rozšiřovat. Největší protesty v Novém Jičíně vypukly na tehdejším Leninově náměstí v den generální stávky 27. listopadu. Na organizaci generální stávky se podílelo Občanské fórum, jejíž členové se neúspěšně pokoušeli oficiálně svolat zaměstnance a zaměstnavatele podniků v Novém Jičíně (např. Tonak a Autopal). Z Autopalu však nakonec přišlo takové množství zaměstnanců, že patrně aby v závodě nezůstal sám, nakonec se dostavil i ředitel. Podobně vypadala jednání i v jiných závodech, třebaže existovaly i takové, v nichž ředitelé byli iniciátory účasti na generální stávce.
-
Nový Jičín - J-klub Zobrazit místo- Sametová revoluce
Občanské fórum bylo založeno ještě před generální stávkou. Nejprve se scházelo v podniku Pozemní stavby, kde pracoval M. Urban. Ve dnech 25. a 26. listopadu se na shromáždění v J-klubu konstituoval celý koordinační výbor OF, který se zde pak také scházel. Od prosince získalo OF prostory tenisového oddílu v areálu stadionu, a to až do konce února 1990.
-
Nový Jičín - tenisový klub Zobrazit místo- Sametová revoluce
Od prosince 1989 do konce února 1990 sídlilo OF v prostorách tenisového oddílu v areálu stadionu, kam se přesunulo z místního J-klubu. Byla zde stálá odpolední služba i telefonní centrum. Vůbec lze říci, že v počátcích OF v Novém Jičíně stojí i důležitá, třebaže „neviditelná“ práce telefonistů a telefonistek, kteří prakticky bez přestávky podávali informace a pomáhali lidem se ve složitém dění zorientovat.
-
Nový Jičín - městský národní výbor Zobrazit místo- Sametová revoluce
V půlce prosince 1989 navrhlo OF demisi všech členů Rady MěNV. OF pověřila – kvůli zachování kontinuity – rekonstrukcí Rady jejího dosavadního místopředsedu Ing. Ladislava Grófa. Rekonstruovaná Rada byla schválena na mimořádném plenárním zasedání 17. 1. 1990, a to v tomto poměru: 6 bezpartijních členů, 5 členů KSČ, 2 z Československé strany lidové a 2 z Československé strany socialistické.